DUNAJ NA VLTAVĚ 8
LITERÁRNÍ SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ PŘEKLAD

pořádají Literárne informačné centrum, sdružení Mosty – Gesharim a Anasoft litera
v rámci mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu
Svět knihy Praha 2020

Vyhlášení výsledků

1. místo Petr Tesař

2. místo Zuzana Kalinová

3. místo Darina Koubínová + Matyáš Cahák

Hodnocení a slova poroty

Překlady v osmém ročníku soutěže Dunaj na Vltavě hodnotila již tradiční čtyřčlenná česko-slovenská porota – dvě Slovenky a dvě Češky věnující se lingvistice, slovanským jazykům, literaturám a překladu z různých úhlů pohledu. Porotu tvořily Mária Kusá, slovenská translatoložka působící na FF Univerzity Komenského v Bratislavě, Mira Nábělková, jazykovědkyně – slovakistka a slovenská rodilá mluvčí z FF Univerzity Karlovy v Praze (Katedra středoevropských studií), Jana Pátková, česká literární vědkyně působící tamtéž, a – nejmladší – Iva Dvořáková, česká překladatelka, učitelka, absolventka doktorského studia se zaměřením na problematiku česko-slovenského překladu.

Finální rozhodnutí bylo tak jako každý rok obtížné. Text Marka Vadase Pohár trpezlivosti z knihy Zlá štvrť dokládá obecně platnou skutečnost, že překlady z blízce příbuzných jazyků navzdory zdánlivé lehkosti nejsou nikterak jednoduché a přinášejí mnohá úskalí, kterým se neprofesionální překladatelé dokážou jen stěží vyhnout. Porota se snažila citlivě zvážit pozitiva i negativa překladových řešení u jednotlivých soutěžících. Stejně jako v předchozích letech se držela přístupu, ve kterém o umístění překladu nerozhoduje jen nejmenší počet „prohřešků“, ale – a to zejména – počet dobře vyřešených obtížných pasáží, plynulost, přirozenost a stylová adekvátnost celého překladového českého textu. Překlad, jenž aspiruje na umístění mezi těmi nejlepšími, by přirozeně neměl obsahovat pravopisné chyby a překlepy, vypuštění názvu textu či jména autora, přehlédnutí slov důležitých z hlediska významu a četná věcná pochybení. Jestliže se v textu přece jen nacházejí nedostatky a překlad je přesto kladně ohodnocen, musí být tyto chyby převýšeny celkově pěkným přístupem překladatele/překladatelky ke klíčovým pasážím textu.

Ještě před stručným hodnocením oceněných textů nabízíme několik obecnějších poznámek. Zejména pro nezkušené překladatele je důležité sledovat imperativ obsahové a formální adekvátnosti, ekvivalentnosti, která nepřipouští takové volné dotváření textu, s jakým jsme se setkaly v některých překladech. Není dobrý překlad, přesněji, nejde o překlad, když např. proti slovenskému Spustila rev, hodinu som sa nedostal k slovu. v českém textu čteme Nejdřív na mě zírá a pak spustí řev jak blázen, že se hodinu ke slovu nedostanu. Tak. A mám po odpočívání. Podobně se od slovenského originálu Veď koľko mužov má ženy. Upokojil som sa a šuchol si ešte poldeci ofofa. odchyluje „překlad“ Vždyť kolik mužů má ženy. Nemůže to být tak strašné. Uklidnil jsem se a hodil do sebe ještě půl deci.

K obecnějším poznámkám patří také připomínka týkající se využití obecné češtiny v překladu ze slovenštiny. Pozitivně můžeme uplatnění obecné češtiny hodnotit v překladu takového slovenského textu, který má jisté rysy nespisovnosti – to však právě není případ textu M. Vadase. Proto v daném případě nelze ocenit překlad slovenského Nikde nikoho, len z izby sa cez privreté dvere ozývajú nejaké hlasy. jako Nikde nikoho, jen z pokoje se přes přivřený dveře ozývaj nějaký hlasy.

Podobné příklady, které se rozcházejí s požadavkem ekvivalentnosti, jsou v konkrétních překladových textech výsledkem šíře uplatňovaných postupů, proto je na místě upozornit na jejich nepřiměřenost. U některých překladatelů se přitom nevhodnost v naznačeném směru pojí s obratnými řešeními jiných částí překladového textu.

Z problémových míst, se kterými si více překladatelů neporadilo, stojí za zmínku zejména mezijazyková homonyma, kdy shodná forma vyjadřuje jiný význam v každém z jazyků. Tak např. ke slovenskému vyjádření V práci ma však čaká jedno nedorozumenie za druhým. Treba odkiaľsi kamsi čosi prevážať. není vhodný český překlad V práci mě však čeká jedno nedorozumění za druhým. Třeba odkudsi kamsi převážet cosi. Slovenskému modálnímu příslovci treba (v přítomném času, na rozdíl od minulého a budoucího, bez slovesa být: bolo treba, treba, bude treba) zde odpovídá české je třeba, je potřeba, je zapotřebí – jako to v některých překladech i nalézáme (také Mám cosi odněkud někam převážet. bylo jedním z možných řešení). Většina překladatelů však tento rozdíl nepostřehla. Další nástrahou, přes kterou se mnozí naši překladatelé nedostali, se ve Vadasově textu ukázal frazém Dosť na tom – ve slovenském významu „skrátka, jednoducho povedané“. Ekvivalentem vyjádření Dosť na tom, že som sa zo dňa na deň ocitol v úplne novom postavení. je české Jednoduše jsem se ze dne na den ocitl v úplně novém postavení. nebo Zkrátka, ze dne na den jsem se ocitl v úplně novém postavení. Stejně tak mezi problémová místa patřilo vyjádření s částicí reku: Nebudem reku chodiť do práce, zostanem radšej doma... Tato částice se využívá ve specifické funkci – na zachycení vlastního přemýšlení, rozmluvy se sebou samým. K významu slovenské věty s částicí reku byl nejbližší překlad Říkám si, nebudu chodit do práce, zůstanu radši doma... Tato místa obecně kladla odpor v procesu překladu, proto na ně samostatně upozorňujeme. Účastníci soutěže si s těmito i dalšími úseky a zejména s textem jako celkem poradili s rozdílnou mírou úspěšnosti.

Na první místo v hodnocení poroty vystoupilo doposud neznámé jméno – vítězem překladatelské soutěže Dunaj na Vltavě se v r. 2020 stává Petr Tesař. Jeho překlad porota vyhodnotila jako nejlepší z hlediska celku. Dokázal se vymanit sugesci originálu (např. Spustila rev... – Začala řvát...), podařilo se mu vyhnout nástrahám (např. Je třeba odněkud někam něco převážet), vydařila se mu většina z překladatelského hlediska obtížných míst. V překladu Petra Tesaře můžeme také najít (v celku soutěže ojedinělý) sémantický ekvivalent slovenské částice reku – její význam vyjádřil opisem: Říkám si, nebudu chodit do práce, zůstanu radši doma, abychom se lépe poznali a pochopili. Ani vítězný překlad ale není bez zjevných nedostatků. Patří k nim zejména několik zbytečných opomenutí a překlepů, můžeme však zmínit také „zajímavější“ případ, odklon od stylu Vadasova originálu, kterému je cizí typ poetizace, jaká se zde objevila v překladu: Rýchlo som padol do sna, pri trieskaní riadu. – Za zvuku třískání nádobí jsem rychle upadl do říše snů. Ve smyslu uplatňovaných kritérií vnímá porota překlad Petra Tesaře jako vyvážený a vydařený. Udělení prvního místa v soutěži chápeme zároveň jako povzbuzení autora překladu k rozvíjení osobních daností a předpokladů.

Na druhém místě se umístila vítězka loňského ročníku Zuzana Kalinová. Pozitivně jsme u ní hodnotily překlad jako celek, na němž čtenáři mohou ocenit zejména jeho plynulost. S tou souvisí také srozumitelnost a významová jednoznačnost textu, které autorka vychází na několika místech vstříc, když doplňuje překlad o drobné vsuvky – např. slovenské Manželka človeku navarí, operie, možno aj povzbudí, keď je ťažko. překládá s pomocí zájmena ho jako Manželka člověku navaří, vypere, možná ho i povzbudí, když je těžko. Stejně jako P. Tesař se na některých místech dokázala odpoutat od slovenského originálu a hledat přirozenější vyznění (např. Spustila rev... – Začala řvát...). Mezi pěkná řešení patří využití kondicionálu: ale teraz si s dovolením ľahnem jako teď bych si s dovolením lehnul. Překladatelka se nevyvarovala některých klíčových chyb, které ji posunuly právě na druhou pozici. Nezvládla např. zmiňované problémové místo s modálním příslovcem treba: Treba odkiaľsi kamsi čosi prevážať. Kolega vraj už desať rokov vozí... – Třeba odněkud někam cosi převážet. Kolega prý už deset roků vozí... Elipsa slovesa být není v českém překladu vhodná, navozuje totiž dojem částice s významem například, která by v této konkrétní situaci znamenala významový posun. Kromě zmíněné chyby se ve vybrané ukázce kumuluje další překladový nedostatek: desať rokov – deset roků, kde by se mělo objevit pro češtinu běžné deset let. Můžeme tak vidět, že nástrahám česko-slovenského překladu se nevyhnou ani zkušenější překladatelé.

Na třetím místě se společně s textem už ostřílené účastnice soutěže Dariny Koubínové ocitl text nováčka Dunaje na Vltavě Matyáše Caháka. Tyto dva texty jsou, dalo by se říci, téměř protipóly. Oba se mohou pyšnit velkým množstvím kladů, jinak by se ani na stupně vítězů nedostaly, ovšem také jistou míru záporů, a proto obsadily až místo třetí.

Zatímco v textu D. Koubínové je vidět zkušenost, preciznost, dobrá znalost slovenštiny i češtiny (zmiňme např. vhodné uplatnění substantiva láhev jako ekvivalentu slovenského fľaška v kontextu s pivem) a ovšem někde zase trochu schází (pod)vědomá potřeba odpoutat se slovosledně a místy i lexikálně od slovenského originálu a dát češtině plný prostor, v textu Matyáše Caháka najdeme drobné prohřešky dané nepozorností a slabší znalostí slovenštiny, ale zato velkou orientaci na živost a přirozenost češtiny coby cílového jazyka. Jeho text nese známky vrozeného citu pro text, pro překlad. Namátkou můžeme zmínit např. již překlad úvodní věty kapitoly (která je vždy pro čtenářův dojem důležitá) – Jednou se mi přihodilo, že jsem se dlouho zdržel v baru. (srov. slovenský originál Raz sa stalo, že som v bare dlhšie oslavoval. – nejčastěji účastníky soutěže překládaný jako Jednou se stalo, že jsem v baru déle oslavoval.), či převod slovenského Spustila rev… jako Začala řvát… (srov. analogické řešení u P. Tesaře i Z. Kalinové). Tento princip hledání a nalézání prostředku češtině nejbližšího prosvítá z celého textu, a to je jeho nejvyšší hodnota. Dlužno na druhé straně zmínit přítomnost nedostatků, drobných přehlédnutí i překlepů. Z těchto záporů jmenujme např. neodstranění nežádoucího opakování (poměrně elementárního stylistického prohřešku), občasnou výpustku slova (např. v překladu …pivko vie ráno s telom narobiť úplné divy – …pivko dokáže udělat s tělem úplné zázraky, bez významově důležitého časového určení) nebo neodhalení významu slovenského slova (např. částice reku). Jednotlivostí bychom mohli vyčíst dost, a přece se text dostal na příčky vítězů, i když „s odřenýma ušima“. Proč? Soutěž kromě jiného hledá potenciální překladatele – a přirozený cit pro větnou skladbu a volbu slov je tím, co překladatel potřebuje dostat do vínku.

Osmý ročník Dunaje na Vltavě soutěžící i nás, porotu, opět posunul o krok dále. Vadasův text byl na volbu českých překladových výrazových prostředků ještě více než jiné náročný z hlediska syntaktické adekvátnosti, což dosvědčuje mimo jiné i to, že opakující se jména nadaných překladatelů nedokázala obhájit své pozice. A naopak nám vystoupila jména zcela nová, překladatelé, kteří se v příštích letech možná tak jako mnozí předešlí rádi zkusí poprat s odlišnými texty, s novými výzvami, které vždy znovu a znovu kladou na překladatele i porotu jiné nároky.

Uzávěrka soutěže: 15. 4. 2020

Došlé příspěvky vyhodnotí odborná porota a první tři autoři překladů budou pozváni na slavnostní vyhlášení výsledků soutěže, které proběhne v Literárním sále v neděli 17. 5. 2020 ve 13:00 hodin na mezinárodním knižním veletrhu a literárním festivalu Svět knihy Praha 2020 (14. – 17. května 2020).

Práce posílejte elektronicky na e-mail: soutez@svetknihy.cz Nezapomeňte na každý příspěvek uvést jméno, e-mail a telefon. Pokud souhlasíte se zveřejněním svého jména a příjmení v případě, že Váš příspěvek bude mezi nejlepšími, nezapomeňte do textu e-mailu ještě uvést: „Souhlasím se zveřejněním svého jména a příjmení mezi nejúspěšnějšími soutěžícími na internetových stránkách www.svetknihy.cz a v rámci knižního festivalu Svět knihy Praha, bude-li můj příspěvek mezi nejlepšími.“ V případě úspěchu vás budeme kontaktovat. Informaci o zpracování osobních údajů najdete zde.

Text k překladu: Marek Vadas - Zlá štvrť
DOPORUČUJEME přečíst celou knihu!

Ceny do soutěže:

1. cena: prodloužený víkend pro 2 osoby (termín dle dohody) ve stylovém penzionu Vesna ve Vysokých Tatrách v hodnotě 8.000,- Kč
2. cena: knihy, společenské hry a vstupenky do divadla v hodnotě 5.000,- Kč
3. cena: knihy v hodnotě 3.000,- Kč

Texty k překladu zde
Příspěvky, které neodpovídají zadání, budou vyřazeny.
koordinátorka soutěže Jana Chalupová, Svět knihy, s.r.o., +420 224 498 464

Penzion Vesna – Nový Smokovec

www.penzionvesna.sk